[RSS]

Zdeněk Lhota
 
o mněmoje prácenadacefotoodkazykontakty

Poděkování předsedy OS ODS Jičín

12.12.2011 - Zdeněk Lhota - zhlédnutí: 1802

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

hned na úvod mám pro vás dobrou informaci. Dnešní příspěvek totiž nebude zprávou o naší činnosti. Na jaře tohoto roku jsem s dostatečným předstihem oznámil, že se dnes nebudu ucházet o své znovuzvolení do funkce oblastního předsedy. Stejně tak jsem popsal základní důvody, pro které jsem se takto rozhodl. Výkonu této práce jsem k dnešnímu dni zasvětil rovných deset let. Nejednalo se však jenom o období výkonu funkce předsedy. V rámci této oblasti stejně tak předcházely i další čtyři roky práce na pozici manažera v oblastní kanceláři. Z období 20 let existence ODS se spolu s dílčími krůčky před nástupem na toto místo jedná celkově o šestnáct let činnosti, pevně spjaté a věnované všem základům a ve prospěch jejího fungování. V širším kontextu i dalších 16 let v zastupitelských sborech, jakým jsou samospráva a Poslanecká sněmovna. Obojí ve zbytcích volna proloženo studiem společenských věd, se snahou o odpovědi a vlastní skutečné recepty na soudobé problémy. S trochou nadsázky je to totéž, jako se dnes dívat na mladší dceru, která letos dosáhla stejného věku. Tak trochu i proto doufám, že mi náleží využít tuto chvíli k něčemu mezi rekapitulačním a osobně pojatém poděkování.

Při letmém ohlednutí, počínaje prací manažera, zjistíme, že jenom v rámci parlamentu jsme za tuto dobu společně absolvovali čtvero voleb do Poslanecké sněmovny, k tomu dvoje volby do Senátu. Volby do druhé parlamentní komory byly ve skutečnosti troje, musím ale přiznat, že v těch posledních jsem se již neangažoval. V rámci kraje to byly volby troje. V komunální sféře opět čtvero volebních klání, neměli bychom opomenout ani dvoje volby do Evropského parlamentu. Celkově se opět jedná o součet šestnáct, neboli šestnáctery volby. K tomu je třeba přičíst všechny vnitro oblastní, vnitro krajské, ale i celorepublikové mechanismy. O tom, že by vše a vždy bylo ideální, nemůže být ani jedním slovem řeč. Na druhou stanu, máme-li dnes udělat nějaké srovnání, jenom sotva bychom například ve věci personálních výsledků našli uvnitř kraje oblast, která mezi ostatními dosáhla takových úspěchů. Když bychom se na vše podívali z pohledu politických konkurentů, ti byli našim výsledkům vždy jen na hony vzdáleni. Při snaze či hledání a úsilí o svobodnější společnost, znovu nalezení pošlapávané individuální svrchovanosti stojící na kořenech morálních hodnot, jakožto základních předpokladů pro národní suverenitu a hrdost, nelze tyto výsledky než hluboce ocenit.

Již za těchto několik málo pronesených řádek bylo několikrát vyřčeno číslo šestnáct. Je to náhoda? Většina z nás je tu rodičem. Pokud bych se čísla šestnáct přidržel, asi každý z nás si umí představit, co si asi děti, v daném věku, myslí o svých rodičích, když jim promlouvají do duše, ve snaze o jejich co nejlepší směřování. Je to v podstatě totéž, jako kdybych se sám nyní snažil mluvit o tom, že již Aristoteles věděl, že politika vlády, která je založena na decimování střední střídy, jež je základním stabilizátorem zdravého vývoje, je pro všechny stupně společnosti obrovskou hrozbou a nebezpečím. Je to totéž, jako kdybych se snažil mluvit o tom, že správa země, která je na dalších stupních založena na mentalitě razítek a účtování v pojetí „přijal-vydal, má dáti-dal aneb co je doma to se počítá“, jež je navíc nezřídka vydávána za pravicový vrchol znalostní ekonomie, je pro tvůrčí činnost této země přinejmenším demotivující a krátkozraká.

S ohledem a napříč se stupňujícími projevy předlistopadových praktik, se kterými se dá cosi jednorázově a krátkodobě vyzískat, dlouhodobě však nic smysluplného vytvořit, je to zkrátka totéž jako kdybych zde dnes měl snahu mluvit o tom, že dobrých výsledků lze dosahovat při vyrovnaném poměru dobrých a špatných sil. Slušných výsledků se dá dosáhnout dokonce i při poměru 7:3, kdy sedm je v náš neprospěch. Dobrých výsledků se ovšem nedá dosáhnout při stavu, který dosahuje poměru devět ku jedné. O tom všem by se dalo mluvit donekonečna, rozbory by vydaly na celé hodiny. Jak bylo ovšem zmíněno, bylo by to vnímáno popsaným způsobem. Proto mi namísto toho všeho dovolte přejít k poděkování.

Na prvním místě bych chtěl poděkovat paní Haně Janákové, kterou do oblastní kanceláře přivedla paní Věra Řeháčková z Jičína. Byla to právě ona, která - když v roce 1997 nastoupila, sama nejlépe viděla, v jakém nepořádku se po jejím předchůdci tato kancelář nacházela. Od prvního dne po dnešek si dokázala udržet potřebný nadhled, čímž byla a je jednou z nejspolehlivějších opor pro všechny. Druhé poděkování chci věnovat našemu manažerovi Petru Hejnovi. Leckdo si může myslet, že by mohl dělat víc. Vždy je třeba na vše hledět z obou stran. Jelikož jsem také působil v pozici manažera, dobře vím, jak těžké je kočírovat na desítky různě vyřčených ambicí, jejichž odhodlání bylo mnohdy veliké asi tak, že začaly jejich vyřčením a u něj také končily. Petr nakonec udělal vždy to, co bylo v jeho silách, u posledních voleb snad víc než kdy jindy.

Navždy nezapomenutí zůstanou předsedové místních sdružení. Jako jeden z mnoha, například in memoriam pan Josef Kopačka z Radimy, či lidé jako Vratislav Číla z Nové Paky, jejichž jedinou odměnou za jejich angažovanost byla snaha za odpoutání se od zakořeněné mentality bývalého režimu a vytvoření lepších podmínek pro příští generace. Jejich odkaz bude vždy vzorem pro všechny následovníky.

Velké poděkování samozřejmě patří každému jednotlivci členské základny. Jedním z oficiálních pojmů ekonomické terminologie je takzvaná racionální neznalost. Tedy to, že člověk sám má ne vždy dostatek času, prostoru a prostředků na to, aby si zjistil co které rozhodování a rozhodnutí znamená a co přinese. Samozřejmě nikdo nemůžeme vědět všechno, proto bez nákladného hloubání racionálně preferujeme to, o čem jsme na první pohled přesvědčeni, že je tím nejlepším rozhodnutím. Jsem si zcela jistý, že tam, kde se základně dostalo dostatek potřebných informací, vždy konala a rozhodovala podle svého nejlepšího svědomí a vědomí.

Dámy a panové,

V úvodu jsem Vám podal dobrou informaci, že dnes nebude zpráva. Z dobrých mám ještě jednu. V průběhu příspěvku jsem naznačil, že za současného vnitrostranického stavu, který se díky ničemu jinému, než kvůli nám samotným, nachází v poměru 9:1 v  náš neprospěch, se nedá dosahovat dobrých výsledků. V životě už to tak bývá, jednou se daří lépe, jindy hůř. Právě v takových chvílích si uvědomíte, že nejde ani tak, v jaké fázi se zrovna nacházíte. Mnohem více jde o to, jak se člověk právě za mezních okamžiků zachová a jak se k nim postaví. Najednou zjistíte, co je víc. Je to devět negativních vlivů, nebo ten jeden dobrý?! I kdybyste si pro ten jeden dobrý měli dojet cestovat i stovky kilometrů, dobrou ideji nejde pokořit. Může být na chvilku upozaděna, může být potlačena, svoji cestu si ovšem nakonec vždycky najde. Neboli jedna dobrá věc je a vždy bude vždy představovat víc než devět špatných. Rovná, prošlapaná cesta a nejrůznější zkratky neexistují, vždy měly jepičí život. Lidé znalí věci navíc říkají, že jsou to právě různá mezní období, kdy stejně jako uhlí pod tlakem se i myšlenky a duše mění v diamant. To je má druhá, opět dobrá, zpráva! Slušelo by se říct i něco do třetice a také to, jak vše dopadne. Dnes počkám na volbu nového vedení. Nově zvoleným členům podám ruku a poté se vzdálím. Takže co říci, do třetice? O tom už bude opět rozhodováno v novém složení.

Ještě jednou děkuji. Při novém rozhodování a krocích přeji všem jen to nejlepší!




(c) 2006 - 2009 - www.ZdenekLhota.cz - admin