[RSS]

Zdeněk Lhota
 
o mněmoje prácenadacefotoodkazykontakty

Proč nebudu obhajovat post oblastního předsedy aneb Moje jarní zpráva OS ODS Jičín

24.03.2011 - Zdeněk Lhota - zhlédnutí: 2319

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte mi, abych se připojil k úvodnímu slovu a ještě jednou vás přivítal na dnešním sněmu. Na úvod dnešní zprávy musím avizovat, že bude trochu jiná, než ty, které jsem připravoval po dobu uplynulých deseti let. Mám k tomu dva důvody. První je ten, že se na oblastní úrovni nacházíme v polovině dvouletého funkčního období. Druhý důvod, který považuji za daleko důležitější, je takový, že se na podzim tohoto roku již nebudu ucházet o znovuzvolení do funkce oblastního předsedy. Považuji za férové to takto oznámit, a to s co největším předstihem. Motivy daného rozhodnutí bych rád nastínil v závěru této zprávy. Právě z uvedených důvodů nebudou dnešní informace, tak jako doposud, podrobným rozborem méně, či více aktuálních událostí. Budou spíše o trendech, na které je v zájmu dobré věci upozornit. Patří mezi ně stav členské základny, stav oblastních financí a blížící se sestavovaní kandidátní listiny pro krajské volby.

Než však přejdu k uvedeným trendům, vrátím se alespoň krátce k loňským volbám. Neboli k roku, který byl nazýván jako super volební. V rámci komunální sféry, kdo měl možnost působit na radnici, určitě není nejmenších pochyb o tom, že při zpětném ohlédnutí viděl, kolik vykonané práce za ním zůstává. Od toho se odvinula i kampaň. Byť v obecné rovině, jsem si jist, že v komunální kampani bylo učiněno víc, než kdykoli v minulosti. Podíváme li se krok za krokem, totéž lze prohlásit i o kampani senátní. Co se týká kampaně parlamentní, ještě jednou zmíním, že sám jsem měl na výběr. Buď se pustit do kampaně preferenční, a to i za cenu toho, že to jednoznačně oslabí celkový výsledek. Nebo věnovat své úsilí pro výsledek celkový, s vědomím, že to může podlomit vlastní výsledek. Zažil jsem povolební situaci 100 pro pravici ku 100 hlasům pro levici, hrůza. Slíbil jsem rovněž zajistit nezbytné předpolí pro úspěch voleb následných, to znamená komunálních a senátních. Podle toho jsem se také rozhodl. Jestli výsledky komunálních voleb přinesly obhájení, posílení nebo naopak zůstaly za očekáváním, tak jak se to patrně stalo v Nové Pace, to si jistě probral každý sám u sebe, proto to zde nebudu znovu reprodukovat. Jestli bylo vyzdviženo maximum odvedené práce v kampani komunální a senátní, platí to nepochybně i pro přístup kampaně parlamentní. Za to patří všem veliký dík.

Nyní již k členské základně. Asi bychom se jenom těžko dopočítali, kolikrát byl zmíněn téměř něco jako krizový stav, a to v období  před deseti lety. Tehdy naše základna čítala ani ne 200 členů, s tendencí nadále oslabovat. Nejprve jsme si dali za společný cíl tento trend zastavit. Povedlo se. Pak následovala výzva k posílení na 220 členů, dále na 250, pak 280. Přehoupnout se přes 300 členů se jevilo jako nemožné. I to se nakonec zvládlo. No, ale jak šel čas, jestliže bylo ze začátku bráno každičké posílení za úspěch, později se změnilo v samozřejmost. V posledních letech se začaly stále hlasitěji projevovat hlasy, že to vlastně není dost. Jaký je stav dnes? Jičín má 81 členů, Hořice mají 56 členů, Nová Paka má 37 členů, stejný počet bez jednoho má i Sobotka. No, o pak už to jde více méně od 12 ke čtyřem členům, nevyjímaje trend některých místních sdružení, které vede směrem k zániku. Po pravdě i proto jsem se těšil, že v rámci definované dělby práce na úrovni místopředsedů bude období před komunálními volbami využito k jejímu deklarovanému posílení. Jediným výsledkem se ovšem stalo doručení jakési tabulky, která měla dokázat, že Nová Paka má v přepočtu na počet obyvatel více členů než Jičín. Nabízí se tudíž otázka, zda je naše činnost o tom od stolu vytvářet tabulky, nebo o práci, od které jsou odvozeny tabulky? Neboli výsledkem je trend opět směrem dolů. A je třeba upozornit, že stav členské základny se mění v jednu z nových priorit.

Co hospodaření? Obdobně tomu bylo i se stavem naší pokladny. Ta po odchodu Tomáše Frýby z oblastní kanceláře čítala mínus 20 000 Kč. Bylo třeba přijmout řadu opatření. Patřilo mezi ně zavedení výrazně vyšších příspěvků u zvolených zástupců. Dále princip, že každý může mít pouze takovou kampaň, na kterou si sám sežene finance. Samozřejmě se solidaritou s těmi, kde se dárcovské peníze evidentně opatřit nedají. Cílem bylo se nejenom vymanit z dluhu, ale vytvořit finanční polštář na případné horší časy. Proč to zmiňuji? Už jenom nezvolením Jiřího Lišky a mé osoby přicházíme o příspěvky a dary přinejmenším ve výši 100 000 Kč ročně. Přičemž i s tímto příspěvkem jsme se pohybovali na rovině vyrovnaného hospodaření. To znamená, že nás čeká maximální šetření na straně jedné. Zvýšená práce na pokrytí tohoto výpadku na straně druhé. Je třeba říct, že v době přijímání několika z uvedených opatření, nebyly vždy vítány s nadšením. Co je ovšem podstatné, z dluhů jsme se nejen vymanili, ale byl dosažen i cíl vytvořit polštář finančních prostředků. Po finančně mimořádně náročných trojích volbách se podařilo udržet finanční rezervu ve výši 360000Kč. I za to bych chtěl velmi poděkovat. Je to rezerva, ze které se dá nějakou dobu docela klidně vyžít. Ovšem už jenom z hlediska uvedeného výpadku, obdobně jako u členské základny se vývoj dalšího hospodaření stává další důležitou prioritou.

Nyní již k sestavování kandidátní listiny pro krajské volby. Budeme ji sestavovat již na podzim tohoto roku. Dnes mohu oznámit, že dosud jsou známi tři uchazeči, kteří se budou ucházet o vaši důvěru. Jsou jimi Martin Puš a Petr Kuřík, kteří za naši oblast chtějí usilovat o pozici lídra. Třetím uchazečem je Jaroslav Winter, který chce uspět co nejlépe, ale lídrem být nechce. Bylo to právě sestavování kandidátek pro krajské volby, které bylo v minulosti provázeno nejrůznějšími konspiračními teoriemi. Dnes prohlašuji, že nejrůznější pseudopatriotismy a jiné podobné projevy byly pěkné nesmysly. Jako příklad uvedu, že když někdo jeden den poukazoval na zhoubnost kumulace funkcí u druhých, nemohl přece čekat, že druhý den se setká s požehnáním kumulace pro sebe. A takto by bylo možné pokračovat dál a dál. Nicméně, kdybych sám měl k blížícímu se sestavování pořadí nějaký ten postoj přece jenom vyjádřit, jak a co by tedy mělo rozhodovat? Když se chce někdo ucházet o důvěru voličů, mělo by to být patrně znát na stavu členské základny v dané místní organizaci. Když se chce někdo stát zárukou dobrého volebního výsledku, co víc by mělo orientačně napovědět, než celkové výsledky u předcházejících voleb, neboli také to, zda odpovídají umístění na kandidátce. O tom, jaká kritéria budou rozhodovat, nerozhodne nikdo jiný, než právě vy.

V úvodu jsem avizoval, že na podzim nebudu kandidovat na předsedu oblasti. Považuji za správné to vysvětlit. Důvod k tomu je jediný. Je jím můj absolutní nesouhlas se způsobem vládnutí našeho současného vedení. Dalo by se toho k tomu říct dost a dost. Nicméně pro mě se pomyslnou poslední kapkou stal již poslední Kongres. Kdy lidé končící ve vrcholových funkcích byli vyobrazeni téměř jako kriminální živly. Nezaslání pozvánky tahounu Mirku Topolánkovi, ani jako řadovému členovi, po tolika letech práce, při všech jeho kladech i záporech, vnímám velice negativně. Když se k tomu připočte permanentní ,,státnická“ destrukce z Pražského hradu, jako například v období našeho předsednictví v EU, tak s takovouto oporou v zádech už nejde tyto věci vnímat jinak, než jako vrchol nejhlubšího osobnostního slabošství. V civilizovanějších částech našeho světa bychom jenom sotva mohli najít ekvivalent obdobného jednání. Po pravdě a na okraj musím ještě dodat, že chvílemi nevím, co je horší, zda projevy, které se dějí nebo souhlasné přihlížení mlčící většiny, v některých situacích provázené dokonce i tleskáním. Hovořil jsem zde o nových úskalích. Není nic co by nešlo zvládnout. Mé ideové pilíře a další s nimi související názory jsou beze změny a takové i zůstanou. Fungující struktura na všech úrovních je mezi tím vším úplně nedůležitější. Práce předsedy je zcela dobrovolná, vždycky musíte kousek z něčeho svého obětovat, abyste do společného mohli něco nabídnout. Dělal jsem to takto rád, ale za uvedených okolností v tom, na oblastní úrovni, pokračovat prostě nebudu.

Vážené kolegyně a kolegové,

na úplný závěr bych chtěl ještě připomenout, co se týká kandidátek sestavovaných o úroveň výš, to znamená na úrovni regionálního sdružení, jsme v uplynulém více než desetiletí byli i v tomto mimořádně úspěšní. Tu neuspěl nějaký kandidát z Náchodska, jindy z Trutnovska. Naše oblast jako jediná z pěti uspěla vždy. Patří do toho i double úspěch krajských voleb v roce 2004. Toho, vedle všeho, co bylo zmíněno, při všech bojůvkách, by bývalo nebylo možné dosáhnout, nebýt alespoň relativní jednoty. Ano, zažili jsme i výstřelky, kdy naši lidi volili proti vlastním kandidátům. Věřím, že jsme z toho snad už vyrostli. V politice je to tak, že jste jednou nahoře, jindy zase dole. Tak to zkrátka chodí a tak to je. Nad tím vším jsou ovšem projevy úcty k mezilidské korektnosti a slušnosti. Právě ta ukazuje skutečnou úroveň, a´t už jednotlivce, či celé skupiny. Chtěl bych ještě poděkovat za příjemnou atmosféru jarního přátelského setkání, které organizovalo MS Jičín. Na podzim bych chtěl už jen poděkovat za období spolupráce. Věřím, že u nás vše zvládneme na úplně jiné úrovni, než té, která k nám přichází z vrcholu. Za současných okolností je to maximum možného. K tomu nám přeji jen to nejlepší. Děkuji, za pozornost.




(c) 2006 - 2009 - www.ZdenekLhota.cz - admin